Akordy

Obecně

  • Akord
    • = Souzvuk nejméně tří tónů různé výšky
    • Když tyto tóny hrajeme po sobě
  • Dělení akordů
    • Podle počtu tónů
      • Trojzvuky, čtyřzvuky, pětizvuky a vícezvuky
    • Podle stavby
      • Složené z tercií nebo kvart
    • Podle zvukového působení
      • Konsonance a disonance
    • Tvary základní a jejich obraty
  • Podrobněji se akordy zabývá nauka o harmonii
  • Nejčastější jsou akordy s terciemi
  • Obraty vznikají přeložením spodního tónu o oktávu výš

Kvintakord

  • Ze 2 tercií
  • Používáme malé velké i malé tercie
    • => 4 kvintakordy

Durový

  • = Velký, tvrdý
  • Velká tercie + malá tercie
  • V durové stupnici na prvním stupni
  • Kvintu má čistou
  • Např.: c e g, e gis h, as c es

Mollový

  • = Malý, měkký
  • Malá tercie + velká tercie
  • V mollové na prvním stupni
  • Kvintu má čistou
  • Např.: c es g, a c e, cis e gis

Zvětšený

  • Velká tercie + velká tercie
  • Ve stupnici celotónové na všech stupních a v harmonické mollové na 2. stupni
  • Kvintu má zvětšenou
  • Např.: c e gis, as c e, e gis his

Zmenšený

  • Malá tercie + malá tercie
  • V durové stupnici na 7. stupni
  • Kvintu má zvětšenou
  • Např.: h d f, e g b, gis h d, c es ges
  • Tóny kvintakordu se jmenují podle stupně v diatonické řadě
  • => prima - spodní tón, tercie - prostřední tón, kvinta - vrchní tón
  • Akordy nazýváme podle jejich primy

Septakord

  • Vznikají připojením další tercie ke kvintakordu
    • => Ze 3 tercií
    • => Jeho krajní tóny tvoří septimu
  • Název závisí na původním kvintakordu a septakordu
    • Užívá se zkratek
    • => tr./m. + v./m./zv./zm. + 7
      • Např.: tv.v. 7 = tvrdě velký septakord
    • Tvoříme: prvně kvinta a pak septim
    • Výjimky
      • Tvrdě malý = dominantní (nejčastěji na pátem stupni dur)
      • Zmenšený = zmenšeně zmenšený
  • Obraty septakordů
    • 3 obraty
      • Tvoří se podobně jako obraty kvintakordů
      • $7$ - septakord
      • $\frac{6}{5}$ - kvartsextakord
      • $\frac{4}{3}$ - terckvartakord
      • $2$ - sekundakord

Nónový akord

  • Ze 4 tercií - 2 krajní tvoří nónu
    • Velký nónový x malý nónový
  • Nejčastěji dominantní nónový (malý i velký)
  • 4obraty
    • $9$ - nónový
    • $\frac{7}{6}$ - sextseptimový
    • $\frac{5}{4}$ -kvartkvintový
    • $\frac{3}{2}$ - sekundtercový
      • Tenhle obrat se už nepoužívá

Undecimové a tercdecimové akordy

  • 5 a 6 tercií
  • Tercdecimový akord vyčerpává celou základní sedmistupňovou řadu
  • Jednotlivé druhy a obraty se moc blíže nerozeznávají
  • Až od 20. století

Kvartové akordy

  • Stavěné z kvart místo tercií
  • Akord ze sedmi kvart zahrnuje všech sem stupňů základní diatonické řady jako akord tercdecimový
  • Používají se, ale nemají zvláštní názvy
  • Akordy složené z kvint jsou jedny z obratů kvartového akordu

Sekundové shluky

  • Akordy lze tvořit i ze sekund
    • Označují se ale sekundové shluky
  • Zahuštěné akordy
    • Akordy s přidanou sekundou
  • Cluster
    • Vícetónový sekundový shluk
  • Více o akordech v nauce o harmonie