Ars Nova

(hudba na přelomu doby gotické a renesanční)

Zatímco ve Francii převládá spíše konstruktivní skladebná metoda a skladatelův cit se uplatňuje až v druhé řade, v Itálii je tomu naopak.

Ve Francii

  • Melodie se stává plynulejší a výraznější
    • Osvobozuje se od tradičních pravidel o rytmickém uspořádání melodie
    • Lze vidět u skladatelů jako Pierre de la Croix, Jeannot de l’Escurel nebo ve v literární veršované skladbš Roman de Fawel
    • Filip z Vitry
      • Phillipus de Vitriataci
      • 1291–1361
      • Ve svém teoretickém pojednání Ars nova (nové umění) popsal hledání nových cest v hudbě té doby
        • Zabývá se hlavně rytmem a notací
          1. Zdůvodnil dvojdobé členění rytmických útvarů
          • Do té doby se teoreticky primárně používali pouze liché trojdobé
          1. Vytvořil novou soustava notových tvarů a značek
          • Ta umožňovala přesně zapisovat rozmanité rytmické útvary, když uvolnila melodie z modálních schémat
  • Guilauma de Machaut
    • 1300–1377
    • Spojuje světský rytířský jednohlas s vícehlasem
    • Jeho jednohlasé a vícehlasé skladby se zachovali v četných rukopisech
      • Dají se dělit na řadu skupin (virelai, ballade, rondeau, motetus)
    • Machautova mše je první vícehlasá skaldba od jediného skladatele svého druhu
        • (Začátek Ma fin est mon commencement)
        • Ukázka

V Itálii

  • Itálie se prakticky nepodílela na počátcích vícehlasé hudbu
  • Laudi
    • Jednohlasé písně lidového charakteru
    • Původ ve vzrušené náboženské atmosféře kolem Františka z Assisi
  • Rozkvětu vícehlasu se Itálie těžší až v první polovině 14. století
    • Ovlivněn Francií
  • Marchetto di Padua
    • 1274–?
    • Napsal dva traktáty
      • Lucidarium
      • Pomerium in arte musicae mensurate
        • Řeší podobnou problematiku jako traktát Filipa z Vitry
  • Dolce stil novo
    • “nový sladký sloh”
    • Světské styly (madrigale, ballata, caccia) navazující na francouzské vzory z vícehlasé kantilény 13. století
  • Trecenta
    • Od základu nový postoj k vícehlasu
      • Už se nejedná o spojení dvou oddělených hlasů, ale o organickou jednotu, kde vrchní (vokální) hlas má funkci bohatě zdobené melodie a klidnější spodní (instrumentální) hlas dělá doplňující doprovod
    • Jednoduché technické prostředky
      • (Závěr madrigalu Nel mezzo a sei paon)
  • Nejvýznmanější skladatelé této doby byli Giovani da Cascia, Jacopo di Bologna, Francesco Landini
    • V 15. století nastává úpadek jelikož zdánlivá snadnost formátů italské ars novy způsobila nadprodukci a zploštění
      • Začátek madrigalu (Per la mia dolce piaga)

V Anglii

  • Anglii ars nova moc nezásahla
    • Spíš se hudba konzervativně kontinuálně vyvíjela
  • Anglické skladby byli méně konstruktivní než francouzské, měli ale plnější zvuk (obvykle byli čtyřhlasy, občas i pětihlasy)
    • (Beata Progenis)
  • Nejvýznamnější skladatelé této doby byli Leonel Power, John Dunstable
      • (Alma Redemptoris)
    • Dunstable byl velice známý v zahraničí
      • Od 15. století vstoupil anglický discantus ve známost i mimo Anglii