Introduction to Harmony

Harmonický jev

  • Není ani čistě fyziologická ani čistě akustická kvalita
  • Je to určitá bezprostřední vnitřní zkušenost
    • Každý pro ní může mít jiné nadání

Harmonická funkce

  • Harmonický jev v kontextu harmonických vztahů
  • Např. určitý interval má jiné harmonické vlastnosti v různých tóninách

Harmonická jednotka

  • Pro práci v oboru harmonie je třeba najít nejmenší podnět, co v nás vyvolává harmonický jev
    • Tím je trojzvuk (nikoliv dvojzvuk)
    • Nejjednoduší trojzvuk je durový kvintakord
      • K tomuto postulátu se dá dojít jak matematicky (tóny jejichž číselné vyjádření je navzájem v co nejjednoduším poměru), nebo akusticky (v řadě alikvótních tónů)
      • V něm také budeme hledat nejmenší harmonickou jednotku
  • Rozdíl mezi konsonancí a disonancí
    • Psychologie vidí příčinu konsonance v tom, že vnímající subjekt bez potíží spojuje složitý akustický podnět (vícezvuk) v prostou jednotu, mezitím co u disonance rozpory dvou akustických jevů při zpracovávání setrvávají
  • Z hudební praxe vyplívá, že konsonantní trojzvuky (= kvintakord s oběma obraty) jsou pouze dva: trojzvuk durový (tvrdý) a trojzvuk mollový (měkký)
    • Durový trojzvuk může být libozvučnější, ale ne konsonantnější než mollový
    • Obě jednotky jsou navzájem nepřevoditelné (intervaly jsou konsantní, protože náleží konsonantnímu trojzvuku, nikoliv naopak)
  • => Základní harmonická jednotka je dvojí: durový a mollový trojzvuk
    • Systém, který na tomto základě sestrojíme bude tudíž dualistický (durový a mollový trojzvuk jsou realizací jedné a téže harmonické jednotky)
      • Všechny koncepty v harmonie budeme muset vztahovat k oběma těmto jednotkám

Harmonická funkce harmonické jednotky

  • (pracujeme v paradigmatu hudebního klasicismu, protože je přístupný a prostému posluchači úplně dostačující)
  • Tónina je harmonickým jevem nejvyššího řádu, takže když vyjádříme pomocí harmonické jednotky, vystihneme tím i harmonickou funkci harmonické jednotky
  • V praxi se tónina vyjadřuje stupnicí (stupnice je abstrakce tóniny)
    • Rozdělení
      • 1 durová
      • 3 mollové
        • Aiolská, harmonická, melodická
        • To je způsobeno tím, že pro určení tónorodu nejsou 6. a 7. tón rozhodující
          • => 3. tón dělí dvě stejnojmenné stupnice na mollovou a durovou
      • Nedokonalost tohoto rozložení je způsoben neúplným provedením abstrakce a historickými důvody
        • Trojí podoba mollové stupnice je v podstatě výraz jisté deformace harmonického materiálu, z něhož je odvozena
          • Stáválo se tak čistě z harmonických příčin
        • Logicky ke zcela stejnému jevu muselo dojít i u stupnic durových, což došlo, ale později v historii
    • => Durová a mollová tónina je dvojí protikladnou realizací jediné tonální záležitosti
      • Jediná pomyslná tónina se rozpadá na dvě trojčlenné navzájem si odpovídající skupiny (dur a moll)
        • => Ze sedmi tónu, které lze v této pomyslné tónině v 6 různých obměnách vyjádřit zůstavají 4 vždy stejné (c, d, f, g), kdežto zbývající 3 se mění (es-e, as-a, hes-h)
  • Pro vyjádření stupnice o 7 různých tónech potřebujeme 3 harmonické jednotky
    • => 2 tóny se budou opakovat dvakrát
    • Harmonická jednotka má duální prostřední tón a stupnice má 3 duální tóny, tudíž naše 3 harmonické jednotky musíme správně napasovat:
      • =>
        • Tyto tři hlavní trojzvuky (tónika, subdominanta a dominanta) jsou tvoří základ tonality
  • => Dokud není harmonická jednotka 3x náležitě položena, nemá harmonickou funkci
    • Vznikají tři harmonické jednotky s jinou specifickou harmonickou funkcí

Shrnutí

(na vývojovém stupni klasicismu)

Harmonickou jednotkou je durový nebo mollový trojzvuk vybavený harmonickou funkcí tóniky, dominanty nebo subdominanty. Tato jednotka je měřítkem všech harmonických jevů, jednoduchých i složených, a prostředkem k vystižení jejich vzájemných vztahů. Je proto klíčem k systematice tonální harmonie.