Italské názvosloví
- Mnohé hudební jevy a pojmy se označují italskými názvy
Italské názvy tónů a posuvek
- c d e f g a = do re mi fa sol la
- snížení = bemolle (např.: re bemolle)
- zvýšení = diesis (např.: fa diesis)
- h = si bequadre
- hes/b = si bemolle
- dvojité snížení/zvýšení = doppio (např.: sol doppio bemolle)
- dur = Maggiore
- mol = Minore
Tempo, tempová označení, metronom
- Tempo
- = Rychlost jakou se skladba hraje
- Určuje se tempovým označením ve sklabě
- Zcela přesné tempo udává metronom
- Př.: ${\large{♩} = 80 \space \text{M}}$
- Kolik je časový úsek mezi údery metronomu
- Počet úderů za minutu
- Př.: ${\large{♩} = 80 \space \text{M}}$
- Agogika
- = Pohybová vláčnost, odchylak od strojově přesného tempa
- Při reprodukci skladby ji interpret provadí dle svého vkusu
- Přibližně se tempo a změny tempa označují slovními výrazi
- Mezinárodně platné jsou italské názvy
Tempová označení
- Velmi pomalé tempo
- 40 - grave
- Vážně, těžce
- 44 - largo
- Široce
- 50 - lauto
- Rozvláčně, zdlouha
- 54 - adagio
- Pomalu, zvolna
- 60 - larghetto
- Poněkud široce
- lentissimo, adagissimo
- Co nejpomaleji
- 40 - grave
- Nepříliš pomalé tempo
- 63 - andate
- Volně rukou
- 69 - andatino
- Trochu rychlejší než andate
- 76 - sostenuto
- Zdržovaně
- 80 - conmodo
- Pohodlně
- 84 - maestose
- Důstojně, velebně, majestátně
- 63 - andate
- Středově mírné tempo
- 88 - moderato
- Mírně
- 106 - allegreto
- Poněkud vesele, méně rychle
- 120 - animato, animando
- Oživeně
- con moto
- Hybně
- 88 - moderato
- Rychlé tempo
- allegreto moderato
- Mírně rychle
- 132 allegro
- Vesele, rychle
- 144 allegro assai
- Značně rychle
- allegreto moderato
- Velmi rychlé tempo
- 152 - allegro vivace
- Rychle a živě
- veloce
- Rychle
- 160 vivace, vivo
- Živě
- 184 presto
- Rychle, úprkem
- molto presto
- Velmi rychle
- molto vivace
- Velmi živě
- 208 prestissimo
- Co nejrychleji
- 152 - allegro vivace
- Při změně taktu je třeba uvést, jestli se nemění tempo
- => L’iseso temo
- = Stejným tempem, ale v jiném taktu
- => L’iseso temo
- Uvádí se i označení v notách, pokud se např. čtvrtka rovná v novém taktu půlce
- Má-li se po změněném tempu navrátit zase do původního tempa píse se Tempo prime/Tempo I
Označení změn tempa
- Náhle změny tempa
- doppio movimento
- Dvojnásob rychle
- animato
- Oživeněji
- meno
- Pomaleji
- meno masso, poco meno
- Trochu zpomalit
- doppio movimento
- Postupné zrychlování
- accelerando
- Znenáhla zrychlovat
- Často i zesilovat
- Znenáhla zrychlovat
- poco a poco animato
- Oživovat více a více
- stringendo
- Naléhavěji, zrychlovat
- accelerando
- Postupné zpomalování
- ritardando, rit
- Zvolňovat
- ritenuto, rallentando
- Postupně zpomalovat
- diminuendo
- Zpomalovat a zároveň zeslabovat
- ritardando, rit
- Dopňující výrazy
- simile
- Podobně
- ma non troppo
- Ale ne příliš
- molto
- Velmo
- più
- Více
- non tanto
- Ne tolik
- un poco
- Poněkud
- senza
- Bez
- simile
- Návrat do původního tempa se označuje výrazem a tempo
- Výrazy dávající interpretpovi volnost v tempu
- rubato
- Neklidně, trhavě
- a piacere, ad libitum
- Dle libosti
- rubato
Dynamika a dynamická znaménka
Dynamika
- = Síla (hlasitost) přednesu hudby
- Dynamická znaménka
- = určují sílu ve všech možných provedeních
- Grafické značky a české
- italské slovní výrazy a jejich zkratky
- Zrychlení bývá spojeno se zesilovaním
- Zpomalování se zeslabováním
Dynamická označení
- Základní dynamická označení
- ppp - piano pianissimo
- Co nejslaběji
- pp - pianissimo
- Velmi slabě
- p - piano
- Slabě
- mp - mezzopiano
- Středně slabě
- mf - mezzoforte
- Středně silně
- f - forte
- Silně
- ff - fortissimo
- Více silně
- fff - forte fortissimo
- Co nejsilněji
- ppp - piano pianissimo
- Doplňující označení
- sempre
- Stále
- sempre forte
- Stále silou
- con tutta la forza
- S veškerou silou
- sempre
Postupná změna dynamiky
- crescendo, cresc.
- Zesilovat
- Značí se zobákem pod osnovou:
- decrescendo, desc. (/diminando, dimin., dim.)
- Zeslabovat
- Značí se zobákem pod osnovou:
- poco a poco crescendo
- Pomalu a postupně zrychlovat
- estinto
- Zhásinavě
- smorzando, morende
- Zmíravě
- perdenesi
- Vytratit, do ztraceno
- calande
- S úbývající rychlostí a silou
- Náhlá měna tempa se označuje slovem subito (= náhle)
- Např. subito f, subito p
- Zkratka fp (fortepiano) znamená zdůraznit první notu nebo její začátek a přejít do piana
- Pořádí značek přízvuků od nejslabších po nejsilnější
- $>$
- $\wedge$
- $sf$ (/ $stz$)
- storzando
- $rsfz$
- rinforzando
- $sffz$
- stozatissimo
- Vyniknutí melodie v určitém hlasu nad ostatními tóny
- esspremiro
- Výrazně
- marcato
- Důrazně
- ben marcato il baso
- Bas důrazně
- ben
- Dobře
- esspremiro
Označení různého způsobu zpěvu a hry
- V notách nacházíme pokyny, jak se má dané místo interpretovat
- Některé označení jsou všeobecná, některá jen pro některé nástroje
- Legato
- V překladu vázaně
- Tóny se hrají těsně za sebou bez mezer
- Na smyčcových nástrojů jedním zpěvem, u zpěvu/dechovýcg nástrojů na jeden nádech
- Značí se obloučkem nad notou spojující různé noty
- Staccato
- V překladu krátce, oddělovaně
- Tóny v melodii se hrají krátce a vznikají mezi nimi mezery
- Značí se tečkou nad nebo pod notou
- Ostré staccato se značí klínkem
- Nepříliš ostré staccato se značí vodorovnou čarou na nebo pod staccatem tečkou
- Tenuto
- Plné vydržení noty s malým přízvukem
- Nad nebo pod notou se píše vodorovná zkratka ten
- Legatissimo
- Co nejslabší legato
- Staccatisimo
- Velmi ostré staccato
- glissando, gliss.
- Sklouznutí z jednoho tónu na druhý
- Přičemž výška se mění plynule
- Čárkou nebo vlnovkou spojující dva různé tóny
- Sklouznutí z jednoho tónu na druhý
- Ad libitum, ad. lib
- Podle libosti, hráč může hrát dané místo tempově uvolněne
- V orchestru, když některý nástroj hrát může nebo nemusí
- Ossia
- = Také
- Když skladatel napíše určité těžce hratelné místo ještě jednou ve zkrácené úpravě
- Píše se nad původním znění nebo spodní okraj stránky
- Attaca
- = Pokračovat, ihned
- Ve vícedílné skladbě se mezi jednotlivými díly dělá vždy delší pomlka
- Je-li třeb a hrát sousední díly bezprostředně za sebou píše se na konci prvého z nich attaca
- Con sordino
- = S dusítkem
- K dosažení zastřeného a přidušeného tónu se u některých nástrojů používá dusítko
- senza sordino/sord.
- Bez dusítka, odložení dusítka a návrat k normálnímu způsobu hry
- Pizzicato, pizz.
- Drnkání prsty o struny na smyčcových nástrojů
- arco - návrat do původního stavu
- Vibrato
- Vibrato = chvějivý tón, co vzniká střídáním dvou výšek
- Tremolo
- Rychlé opakování tónu či skupin tónů
Fráze, frázování
- Melodie se dělí na kratší úseky zahrnující několik málo taktů
- Frázování
- = Členění přednesu melodie na fráze
- Fráze se obvykle hrají jako legato a značí se obloučkem spojující noty ve frázi jako u legata
Melodické ozdoby
- = Tóny nebo skupinky tónů, které doplňují melodii (=ozdobují ji)
- V notaci se značí drobnými notami nebo zvláštními značkami
- Dnes už se často píšou v běžných notách
- Je osm základních melodických ozdob:
- Příraz
- = Tón, který nastupuje před hlavním tónem a o něco jej zkracuje
- Někde je tón sousední někdy vzdálenější
- Přízvuk zůstává na tónu hlavním
- Značí se malou přeškrtnutou osminkovou notou, která je s hlavní notou obvykle spojena obloučkem
- Ve vícehlasu nastupuje zároveň s ostatními notami
- = Tón, který nastupuje před hlavním tónem a o něco jej zkracuje
- Odraz
- = Stejný, jako příaz jen nastupuje, pokud možno, co nejtěsněji za notou
- Skupinka (přírazná/odrazná)
- Dvě nebo více not na způsob přírazu
- Značí se šestnáctinkovými notami, ač se často hraje rychleji
- Obal (přírazný/odrazný)
- = Zvláštní skupinka tónů, která “obaluje” tón hlavní vrchním a spodním sousedním tónem
- Jde takto: vrchní tón -> hlavní tón -> spodní tón -> hlavní tón (s přízvukem)
- Někdy nastupuje mezi 2 sousedními hlavními tóny a podobá se odrazné skupincem, bez přízvuku
- Značí se znaménkem:
- Doplněno posvkami pro vrchní a spodní tón, když třeba
- Buď nad příslušnou notou (přírazný nebo mezi 2 notami)
- Trylek
- = Rychlé střídání hlavního tónu se svrchním a sousedním (v poměru celého tónu nebo půltónu) po celou psnaou dobu trvání hlavního tónu
- Obvykle začíná trylek přízvučným hlavním tónem
- Může být obohacem přírazem či přírazovou skupinkou
- Závěr trylku tvoří opět hlavní tón, někdy s odraznou skupinkou
- Značí se zkratkou tr nadepsanou nad notou
- Delší trylky se značí vlnovkou
- Může být i dvojitý nebo trojitý
- Rychlost střídání tónů v trylku závisí hlavně na slohu skladby
- Nátryl
- = Kratičký tryle
- Hlavní tón (s přízvukem) -> vrchní vedlejší tón -> hlavní tón
- Značí se touto vlnovkou nad notou
- Mordent (náraz)
- Značí se proškrtnutou značkou nátryky
- Opora
- Look it up
- Jen ve starých notách
- Pozor na přízvuky
Označení nálady a výrazu přednesu
- Důležité výrazové prostředky, v tempu i dynamice:
- Kontrast
- Gradace
- Agogika
- -> pomocí těchto prostředků se dá vyjádřit určitá nálada
- Pochází hlavně z romantismu, ve starší době vzácněji
- Např.: adolorato (bolestně), con affeto (náruživě)…
- V notovém zápisu skladeb se často spojují -> jedno upřesňuje druhé
Zkratky notopisu a některé další značky
- V hudebních skladbách se některé prvky často opakují
- Abychom nemuseli opakující část v notách znovu vypisovat, používáme zkratek, značek atd.
- Opakování téhož tónu
- Napíšeme notu větší hodnoty a její nožku přeškrtneme tolika příčkami, kolik praporců by měla mít opakovaná nota
- Tremolo
- Opakování skupiny tónů
- Repetice
- Značí opakování větších částí skladby
- Jestliže má opakovaná část hudby jiný závěr, značí se rozdílné takty svorkou s číslem
- 1 - prima volta
- 2 - seconda volta
- Existují i jiné zkratky např.: D.C. atd.
- Arpeggio
- Tóny akordu se nehrají současně, ale rychle po sobě zdola nahoru
- Značí se kolmou vlnovkou před akordem
- V některých skladbách lze určitou část skladby vynechat
- K označení takové části se používá slovo vide
- vi= na začátku úseku, =de na konci úseku
- K označení takové části se používá slovo vide
- Pro noty příliš hluboké/vysoké pro které by bylo třeba moc pomocných linek, můžeme je jednodušeji přesunou o oktávu výš/níž pomocí zvláštní značky: osmička nad/pod osnovou a od nich vodorovná tečkovaná čára označující úsek not
- Platí jen pro noty v jedné osnově