Stupnice

Stupnice a tónina

Stupnice

  • = Klesající řada tónů v rozmezí jedné oktávy
    • Podle určitých pravidel
      • Ta se týkají především počtu tónů v oktávě a vzdálenosti mezi tóny
    • Stupnice s různými tónovými vzdálenostmi se nazývají diatonické
    • Každá vyspělejší hudební kultura (včetně exotických) má své svérázné stupnice
      • V dnešní době jsou pro nás významné především evropské stupnice
        • Tj. durové, mollové, staré (církevní), cikánská, pentatónická, celotónová a chromatická
    • Výchozí tón
      • = Základní tón stupnice
      • Od toho jméno stupnice
  • Tónina

    • = Volné pořadí tónů podle nějakých pravidel
    • Tónika
    • Stejný tón jako výchozí tón stejnojmené stupnice
    • Melodie často začínají tónikou nebo se k ní vrací
      • => Melodie ukončená tónikou působí jako přesvědčivě uzavřená)
    • Určujeme sluchem pomocí tonálního cítění
    • Stupně tóniny se označují pořádovým číslem podle svého umístění ve stupnici
      • Tónika je 1. stupněm a jí jsou blízké 3. a 5.
        • Ostatní tóny se od tóniky odlišují výrazněji, nejvíce 7. stupeň (tzv. citlivý tón)
          • Tento tón tíhne k dalšímu opakování v tónice (říkáme, že “citlivý tón se rozvádí do tóniky”)
    • Můžeme říct, že stupnice se sestává z tónů tóniny seřazených za sebou podle výšky a že začíná a končí tónikou
  • Skladba není psána ve stupnici, ale v tónině

Durové stupnice

  • Vzdálenosti mezi stupni v durové stupnici (v tónech):
    $\large{1 \ - \ 1 \ - \ \frac{1}{2} \ - \ 1 \ - \ 1 \ - \ 1 \ - \ \frac{1}{2}}$
    • Půltóny jsou vždy diatonické
    • => Durová stupnice ∋ 8 stupňů
      • Poslední stupeň = opakování => sedm tónů
  • V českých textech jsou názvy durových stupnic vždy s velkým písmenem
  • Druhy stupnic
    • Východisko: C dur
    • Stupnice dur jsou s $\bold{\sharp}$ a $\bold{\flat}$
      • Úplnou základní tónovou řadu obsahuje jen C dur
      • Neexistují s $\sharp$ a $\flat$ zároveň
    • Řadíme aby postupovali po 1 posuvce

Durové stupnice s křížky

  • Postavena na 5. stupni předešlé
    Zvýšený 7. stupeň
  • => $\bf{\text{C G D A E H Fis Cis}}$

Durové stupnice s béčky

  • Postavena na 4. stupni předešlé
    Snižený 4. stupeň
    • => $\bf{\text{C F B Es As Des Ges Ces}}$

Mollové stupnice

  • Vzdálenosti mezi stupni (v tónech)
    $\large{1 \ - \ \frac{1}{2} \ - \ 1 \ - \ 1 \ - \ \frac{1}{2} \ - \ 1 \ - \ 1}$
  • Východisko: a moll (základní tónová řáda od a)
  • V českých názvech s malým písmenem
  • [Řazení]Druhy stupnic) stejné jako u durových

Mollové stupnice s křížky

  • Postavena na 5. stupni předešlé
    Zvýšený 2. stupeň
    • => $\textbf{a e h fis cis gis dis ais}$

Mollové stupnice s béčky

  • Postavena na 4. stupni předešlé
    Snížený 6. stupeň
    • => $\textbf{a d g c f b es as}$
  • Vztah mezi durovými a mollovými stupnicemi
    • Odvozování je možné i pomocí paralelních durových stupnic
    • Stejnojmenné durové a mollové stupnice
      • Začínají stejným tónem
      • Předznamenání stejnojmenných stupnic dur a moll se vždy liší o 3$\sharp$/3$\flat$
  • Rozlišujeme tři druhy:
    • Harmonické a melodické vznikly ze snahy o větší přiblížení ke stejnojmenné stupnici durové

Přirozené

  • Standartní viz výše, beze změny

Harmonické

  • Zvýšený 7. stupeň
    • => 7. stupeň harmonické = 7. stupeň durové
      • => Zůstává rozdílný jen 3. a 6. stupeň
      • Důležité pro harmonii
  • Říkáme např.: a moll harmonická

Melodické

  • Zvýšený 7. i 6. stupeň
    • +=> 6. stupeň melodické = 6. stupeň durové
      • => Zůstává rozdílný jen 3. stupeň
      • Důležité pro uhlazení harmonického postupu
    • Říkáme např.: a moll harmonická
  • Klesající melodická upouští od zvýšení
    • => Shoduje se s přirozenou

Kvintový a kvartový kruh

  • Pro rychlejší odvozování durových a mollových stupnic
  • Postupujeme
    • Durové stupnice s $\sharp$ po kvintách
      • Po směru hodinových ručiček)
    • Durové stupnice s $\flat$ po kvartách
      • Proti směru hodinových ručiček)

Stupnice staré (církevní)

  • Staré tóniny, co se používali už od starověku a středověku
    • Říkalo se jim mody (č.j. modus)
    • Názvy převzaté z řečtiny
  • Úseky základní diatonické řady
  • NázevPořádí tónů
    Dórskád–d
    Frygickáe–e
    Lydickáf–f
    Mixolydickág–g
    Aiolskáa–a
    Jónskác–c
  • Odrůdy těchto stupnic se nazývali plagální
    • Mělo prefix hypo- (např.: hypodórská)
  • Od tónu h není, protože by nevycházela čistá kvinta (pro stupnici důležitá)

Stupnice zvláštní

Pentatonika

  • Pět stupňů v oktávě
    • Dá se vytvářit od kteréhokoliv tónu
  • Hojně se vyskytuje v orientální a starší lidové evropské hudbě
    • Pro evropskou hudbu je významná pentatonika bezpůltónová (c d e g a)

Harmonická durová stupnice

  • Durová stupnice se sníženým 6. stupňem
    • => Vzniká zvětšená sekunda
      • Podobná jako v harmonické mollové
  • Uplatnění
    • V melodice spíš ve východní hudbě
    • V harmonii se jedná o běžný jev (mollová subdominanta)
  • Cikánská stupnice

  • Obsahuje dvě zvětšené sekundy
  • Dva druhy
    • S durovou tercií
      • Snížený 2. stupeň harmonické durové
    • S mollovou tercií
      • Zvýšený 4. stupeň harmonické durové
  • Hlavně v lidové hudbě cikánské, balkánské a maďarské

Stupnice chromatická a celotónová

  • Liší se od ostatních tím, že nejsou diatónické (vzdálenost mezi všemi jejími stupni jsou stejné)

Chromatická stupnice

  • 12 půltónových kroků v oktávě
  • Obvykle se píše dvěma způsoby
    • Ve stoupající základní tóny křížky, v klesající základní tóny a béčka (bez ohledu na počátečním tónu)
    • Předznamenání určité diatonické stupnice a křížky při stoupání a béčka při klesání
      • V podstatě diatonická stupnice doplněná alteracemi

Celotónová stupnice

  • Šest celotónových kroků v oktávě
  • V evropské hudbě od konce 19. století