Stupnice a tónina
Stupnice
- = Klesající řada tónů v rozmezí jedné oktávy
- Podle určitých pravidel
- Ta se týkají především počtu tónů v oktávě a vzdálenosti mezi tóny
- Stupnice s různými tónovými vzdálenostmi se nazývají diatonické
- Každá vyspělejší hudební kultura (včetně exotických) má své svérázné stupnice
- V dnešní době jsou pro nás významné především evropské stupnice
- Tj. durové, mollové, staré (církevní), cikánská, pentatónická, celotónová a chromatická
- V dnešní době jsou pro nás významné především evropské stupnice
- Výchozí tón
- = Základní tón stupnice
- Od toho jméno stupnice
- Podle určitých pravidel
Tónina
- = Volné pořadí tónů podle nějakých pravidel
- Tónika
- Stejný tón jako výchozí tón stejnojmené stupnice
- Melodie často začínají tónikou nebo se k ní vrací
- => Melodie ukončená tónikou působí jako přesvědčivě uzavřená)
- Určujeme sluchem pomocí tonálního cítění
- Stupně tóniny se označují pořádovým číslem podle svého umístění ve stupnici
- Tónika je 1. stupněm a jí jsou blízké 3. a 5.
- Ostatní tóny se od tóniky odlišují výrazněji, nejvíce 7. stupeň (tzv. citlivý tón)
- Tento tón tíhne k dalšímu opakování v tónice (říkáme, že “citlivý tón se rozvádí do tóniky”)
- Ostatní tóny se od tóniky odlišují výrazněji, nejvíce 7. stupeň (tzv. citlivý tón)
- Tónika je 1. stupněm a jí jsou blízké 3. a 5.
- Můžeme říct, že stupnice se sestává z tónů tóniny seřazených za sebou podle výšky a že začíná a končí tónikou
- Skladba není psána ve stupnici, ale v tónině
Durové stupnice
- Vzdálenosti mezi stupni v durové stupnici (v tónech):
$\large{1 \ - \ 1 \ - \ \frac{1}{2} \ - \ 1 \ - \ 1 \ - \ 1 \ - \ \frac{1}{2}}$- Půltóny jsou vždy diatonické
- => Durová stupnice ∋ 8 stupňů
- Poslední stupeň = opakování => sedm tónů
- V českých textech jsou názvy durových stupnic vždy s velkým písmenem
- Druhy stupnic
- Východisko: C dur
- Stupnice dur jsou s $\bold{\sharp}$ a $\bold{\flat}$
- Úplnou základní tónovou řadu obsahuje jen C dur
- Neexistují s $\sharp$ a $\flat$ zároveň
- Řadíme aby postupovali po 1 posuvce
Durové stupnice s křížky
- Postavena na 5. stupni předešlé
Zvýšený 7. stupeň - => $\bf{\text{C G D A E H Fis Cis}}$
Durové stupnice s béčky
- Postavena na 4. stupni předešlé
Snižený 4. stupeň- => $\bf{\text{C F B Es As Des Ges Ces}}$
- => $\bf{\text{C F B Es As Des Ges Ces}}$
Mollové stupnice
- Vzdálenosti mezi stupni (v tónech)
$\large{1 \ - \ \frac{1}{2} \ - \ 1 \ - \ 1 \ - \ \frac{1}{2} \ - \ 1 \ - \ 1}$ - Východisko: a moll (základní tónová řáda od a)
- V českých názvech s malým písmenem
- [Řazení]Druhy stupnic) stejné jako u durových
Mollové stupnice s křížky
- Postavena na 5. stupni předešlé
Zvýšený 2. stupeň- => $\textbf{a e h fis cis gis dis ais}$
Mollové stupnice s béčky
- Postavena na 4. stupni předešlé
Snížený 6. stupeň- => $\textbf{a d g c f b es as}$
- Vztah mezi durovými a mollovými stupnicemi
- Odvozování je možné i pomocí paralelních durových stupnic
- Stejnojmenné durové a mollové stupnice
- Začínají stejným tónem
- Předznamenání stejnojmenných stupnic dur a moll se vždy liší o 3$\sharp$/3$\flat$
- Odvozování je možné i pomocí paralelních durových stupnic
- Rozlišujeme tři druhy:
- Harmonické a melodické vznikly ze snahy o větší přiblížení ke stejnojmenné stupnici durové
Přirozené
- Standartní viz výše, beze změny
Harmonické
- Zvýšený 7. stupeň
- => 7. stupeň harmonické = 7. stupeň durové
- => Zůstává rozdílný jen 3. a 6. stupeň
- Důležité pro harmonii
- => 7. stupeň harmonické = 7. stupeň durové
- Říkáme např.: a moll harmonická
Melodické
- Zvýšený 7. i 6. stupeň
- +=> 6. stupeň melodické = 6. stupeň durové
- => Zůstává rozdílný jen 3. stupeň
- Důležité pro uhlazení harmonického postupu
- Říkáme např.: a moll harmonická
- +=> 6. stupeň melodické = 6. stupeň durové
- Klesající melodická upouští od zvýšení
- => Shoduje se s přirozenou
Kvintový a kvartový kruh
- Pro rychlejší odvozování durových a mollových stupnic
- Postupujeme
- Durové stupnice s $\sharp$ po kvintách
- Po směru hodinových ručiček)
- Durové stupnice s $\flat$ po kvartách
- Proti směru hodinových ručiček)
- Durové stupnice s $\sharp$ po kvintách
Stupnice staré (církevní)
- Staré tóniny, co se používali už od starověku a středověku
- Říkalo se jim mody (č.j. modus)
- Názvy převzaté z řečtiny
- Úseky základní diatonické řady
Název Pořádí tónů Dórská d–d Frygická e–e Lydická f–f Mixolydická g–g Aiolská a–a Jónská c–c - Odrůdy těchto stupnic se nazývali plagální
- Mělo prefix hypo- (např.: hypodórská)
- Od tónu h není, protože by nevycházela čistá kvinta (pro stupnici důležitá)
Stupnice zvláštní
Pentatonika
- Pět stupňů v oktávě
- Dá se vytvářit od kteréhokoliv tónu
- Hojně se vyskytuje v orientální a starší lidové evropské hudbě
- Pro evropskou hudbu je významná pentatonika bezpůltónová (c d e g a)
Harmonická durová stupnice
- Durová stupnice se sníženým 6. stupňem
- => Vzniká zvětšená sekunda
- Podobná jako v harmonické mollové
- => Vzniká zvětšená sekunda
- Uplatnění
- V melodice spíš ve východní hudbě
- V harmonii se jedná o běžný jev (mollová subdominanta)
Cikánská stupnice
- Obsahuje dvě zvětšené sekundy
- Dva druhy
- S durovou tercií
- Snížený 2. stupeň harmonické durové
- S mollovou tercií
- Zvýšený 4. stupeň harmonické durové
- S durovou tercií
- Hlavně v lidové hudbě cikánské, balkánské a maďarské
Stupnice chromatická a celotónová
- Liší se od ostatních tím, že nejsou diatónické (vzdálenost mezi všemi jejími stupni jsou stejné)
Chromatická stupnice
- 12 půltónových kroků v oktávě
- Obvykle se píše dvěma způsoby
- Ve stoupající základní tóny křížky, v klesající základní tóny a béčka (bez ohledu na počátečním tónu)
- Předznamenání určité diatonické stupnice a křížky při stoupání a béčka při klesání
- V podstatě diatonická stupnice doplněná alteracemi
Celotónová stupnice
- Šest celotónových kroků v oktávě
- V evropské hudbě od konce 19. století