Stupnice

Stupnice a tónina

Stupnice

• = Klesající řada tónů v rozmezí jedné oktávy
  • Podle určitých pravidel
    • Ta se týkají především počtu tónů v oktávě a vzdálenosti mezi tóny
  • Stupnice s různými tónovými vzdálenostmi se nazývají diatonické
  • Každá vyspělejší hudební kultura (včetně exotických) má své svérázné stupnice
    • V dnešní době jsou pro nás významné především evropské stupnice
      • Tj. durové, mollové, staré (církevní), cikánská, pentatónická, celotónová a chromatická
  • Výchozí tón
    • = Základní tón stupnice
    • Od toho jméno stupnice

• Tónina

  • = Volné pořadí tónů podle nějakých pravidel
  • Tónika
  • Stejný tón jako výchozí tón stejnojmené stupnice
  • Melodie často začínají tónikou nebo se k ní vrací
    • => Melodie ukončená tónikou působí jako přesvědčivě uzavřená)
  • Určujeme sluchem pomocí tonálního cítění
  • Stupně tóniny se označují pořádovým číslem podle svého umístění ve stupnici
    • Tónika je 1. stupněm a jí jsou blízké 3. a 5.
      • Ostatní tóny se od tóniky odlišují výrazněji, nejvíce 7. stupeň (tzv. citlivý tón)
        • Tento tón tíhne k dalšímu opakování v tónice (říkáme, že “citlivý tón se rozvádí do tóniky”)
  • Můžeme říct, že stupnice se sestává z tónů tóniny seřazených za sebou podle výšky a že začíná a končí tónikou
• Skladba není psána ve stupnici, ale v tónině

Durové stupnice

• Vzdálenosti mezi stupni v durové stupnici (v tónech):
  $\large{1 \ - \ 1 \ - \ \frac{1}{2} \ - \ 1 \ - \ 1 \ - \ 1 \ - \ \frac{1}{2}}$
  • Půltóny jsou vždy diatonické
  • => Durová stupnice ∋ 8 stupňů
    • Poslední stupeň = opakování => sedm tónů
• V českých textech jsou názvy durových stupnic vždy s velkým písmenem
• Druhy stupnic
  • Východisko: C dur
  • Stupnice dur jsou s $\bold{\sharp}$ a $\bold{\flat}$
    • Úplnou základní tónovou řadu obsahuje jen C dur
    • Neexistují s $\sharp$ a $\flat$ zároveň
  • Řadíme aby postupovali po 1 posuvce

Durové stupnice s křížky

• Postavena na 5. stupni předešlé
  Zvýšený 7. stupeň
• => $\bf{\text{C G D A E H Fis Cis}}$
  • 

Durové stupnice s béčky

• Postavena na 4. stupni předešlé
  Snižený 4. stupeň
  • => $\bf{\text{C F B Es As Des Ges Ces}}$
    • 

Mollové stupnice

• Vzdálenosti mezi stupni (v tónech)
  $\large{1 \ - \ \frac{1}{2} \ - \ 1 \ - \ 1 \ - \ \frac{1}{2} \ - \ 1 \ - \ 1}$
• Východisko: a moll (základní tónová řáda od a)
• V českých názvech s malým písmenem
• [Řazení]Druhy stupnic) stejné jako u durových

Mollové stupnice s křížky

• Postavena na 5. stupni předešlé
  Zvýšený 2. stupeň
  • => $\textbf{a e h fis cis gis dis ais}$

Mollové stupnice s béčky

• Postavena na 4. stupni předešlé
  Snížený 6. stupeň
  • => $\textbf{a d g c f b es as}$
• Vztah mezi durovými a mollovými stupnicemi
  • Odvozování je možné i pomocí paralelních durových stupnic
    • 
  • Stejnojmenné durové a mollové stupnice
    • Začínají stejným tónem
    • Předznamenání stejnojmenných stupnic dur a moll se vždy liší o 3$\sharp$/3$\flat$
• Rozlišujeme tři druhy:
  • Harmonické a melodické vznikly ze snahy o větší přiblížení ke stejnojmenné stupnici durové

Přirozené

• Standartní viz výše, beze změny

Harmonické

• Zvýšený 7. stupeň
  • => 7. stupeň harmonické = 7. stupeň durové
    • => Zůstává rozdílný jen 3. a 6. stupeň
    • Důležité pro harmonii
• Říkáme např.: a moll harmonická

Melodické

• Zvýšený 7. i 6. stupeň
  • +=> 6. stupeň melodické = 6. stupeň durové
    • => Zůstává rozdílný jen 3. stupeň
    • Důležité pro uhlazení harmonického postupu
  • Říkáme např.: a moll harmonická
• Klesající melodická upouští od zvýšení
  • => Shoduje se s přirozenou

Kvintový a kvartový kruh

• Pro rychlejší odvozování durových a mollových stupnic
• 
• Postupujeme
  • Durové stupnice s $\sharp$ po kvintách
    • Po směru hodinových ručiček)
  • Durové stupnice s $\flat$ po kvartách
    • Proti směru hodinových ručiček)

Stupnice staré (církevní)

• Staré tóniny, co se používali už od starověku a středověku
  • Říkalo se jim mody (č.j. modus)
  • Názvy převzaté z řečtiny
• Úseky základní diatonické řady

• Název	Pořádí tónů
  Dórská	d–d
  Frygická	e–e
  Lydická	f–f
  Mixolydická	g–g
  Aiolská	a–a
  Jónská	c–c

• Odrůdy těchto stupnic se nazývali plagální
  • Mělo prefix hypo- (např.: hypodórská)
• Od tónu h není, protože by nevycházela čistá kvinta (pro stupnici důležitá)

Stupnice zvláštní

Pentatonika

• Pět stupňů v oktávě
  • Dá se vytvářit od kteréhokoliv tónu
• Hojně se vyskytuje v orientální a starší lidové evropské hudbě
  • Pro evropskou hudbu je významná pentatonika bezpůltónová (c d e g a)

Harmonická durová stupnice

• Durová stupnice se sníženým 6. stupňem
  • => Vzniká zvětšená sekunda
    • Podobná jako v harmonické mollové
• Uplatnění
  • V melodice spíš ve východní hudbě
  • V harmonii se jedná o běžný jev (mollová subdominanta)

• Cikánská stupnice

• Obsahuje dvě zvětšené sekundy
• Dva druhy
  • S durovou tercií
    • Snížený 2. stupeň harmonické durové
  • S mollovou tercií
    • Zvýšený 4. stupeň harmonické durové
• Hlavně v lidové hudbě cikánské, balkánské a maďarské

Stupnice chromatická a celotónová

• Liší se od ostatních tím, že nejsou diatónické (vzdálenost mezi všemi jejími stupni jsou stejné)

Chromatická stupnice

• 12 půltónových kroků v oktávě
• Obvykle se píše dvěma způsoby
  • Ve stoupající základní tóny křížky, v klesající základní tóny a béčka (bez ohledu na počátečním tónu)
  • Předznamenání určité diatonické stupnice a křížky při stoupání a béčka při klesání
    • V podstatě diatonická stupnice doplněná alteracemi

Celotónová stupnice

• Šest celotónových kroků v oktávě
• V evropské hudbě od konce 19. století