Absolutní a relativní výška tónu
- Každý tón má svojí výšku, kterou můžeme přesně určit
- Abychom poznali opakování melodie, nezáleží na výškých absolutních, ale výškách relativních
- Absolutní výška
- Je dána kmitočtem ($f$)
- Relativní výška
- Je dána rozdílem výšek některých tónů
- Absolutní výška
- Jen málokterý člověk má absolutní sluch
- Všichni lidé mají tzv. relativní sluch
- Školený hudebník dokáže na základě výšky jednoho tónu určit výšku ostatních
- Všichni lidé mají tzv. relativní sluch
Komorní a soustavy ladění
- Tónová soustava i notopis uvádějí výšku relativní
- => Stačí znát absolutní výšku jednoho a můžeme odvodit výšku dalších tónů
- => Výše a níže naladěné hudební nástroje můžeme samostaně znít dobře, ale dohromady ne
- Podle mezinárodní dohody z roku 1953 se laodění provádí podle tónu $\bf{a^1}$ (a.k.a. komorní a) o výšce 440 Hz
- Ke stanovení výšek ostatních tónů podle komorního $a^1$ se užívá soustav hudebního ladění
- Nejběžnější je soustava rovnoměrně temperovaného ladění
- Oktává je rozdělena na 12 stejných dílků
- => Je umožněna enharmonickou záměnou
- Oktává je rozdělena na 12 stejných dílků
- Jiné soustavy (například pythágorejská nebo didynická) mohou mít jiný počet dílků
- Nejběžnější je soustava rovnoměrně temperovaného ladění