Tónové výšky a soustavy ladění

Absolutní a relativní výška tónu

  • Každý tón má svojí výšku, kterou můžeme přesně určit
  • Abychom poznali opakování melodie, nezáleží na výškých absolutních, ale výškách relativních
    • Absolutní výška
      • Je dána kmitočtem ($f$)
    • Relativní výška
      • Je dána rozdílem výšek některých tónů
  • Jen málokterý člověk má absolutní sluch
    • Všichni lidé mají tzv. relativní sluch
      • Školený hudebník dokáže na základě výšky jednoho tónu určit výšku ostatních

Komorní a soustavy ladění

  • Tónová soustava i notopis uvádějí výšku relativní
    • => Stačí znát absolutní výšku jednoho a můžeme odvodit výšku dalších tónů
    • => Výše a níže naladěné hudební nástroje můžeme samostaně znít dobře, ale dohromady ne
  • Podle mezinárodní dohody z roku 1953 se laodění provádí podle tónu $\bf{a^1}$ (a.k.a. komorní a) o výšce 440 Hz
  • Ke stanovení výšek ostatních tónů podle komorního $a^1$ se užívá soustav hudebního ladění
    • Nejběžnější je soustava rovnoměrně temperovaného ladění
      • Oktává je rozdělena na 12 stejných dílků
        • => Je umožněna enharmonickou záměnou
    • Jiné soustavy (například pythágorejská nebo didynická) mohou mít jiný počet dílků